Moje jógová knihovna IV.

Podzim je přímo stvořený pro čtení knížek. Venku je nic moc, takže to člověka ani neláká vystrčit nos ze dveří. Doma se mi uklízet/prát/žehlit nechce a taky na mě trošku padá podzimní splín. Místo koukání se na TV, nebo sjíždění Facebooku, vždycky vytahuju knížku. Zabalím se do deky, navleču si  huňaté ponožky, uvařím si čaj, uvelebím se do gauče a ponořím se do stránek. Čtení miluju a za mě je to jeden z nejdravějších léků na podzimní deprese.

Pokud chcete rozpustit podzimní splín čtením, tak jako já, mám pro vás pár knížek, které jsem stihla přečíst přes léto. Tak pojďme na to :-)

Šperky, které nejsou pouhou ozdobou

Pokud praktikujete jógu, tak jste si určitě všimli, že lektorka a nebo spolujogínové/jogínky mají na zápěstí sadu náramků, či jim na krku jim visí korále. Mnoho studií dokonce tyto šperky i prodává.

Zajímá vás jejich význam, jak se používají, z čeho se vyrábí a kde si je můžeme koupit? Pokud jste odpověděli alespoň na jednu otázku odpovědí ANO, tak je tento článek přímo pro vás! Uvelebte se a jdeme na to :-)

Moje jógová knihovna III.

Knihy, knížky, knížečky. Poslední dobou se mi velmi často stává, že kdykoliv projdu kolem knihkupectví, tak nezůstanu bez knihy v ruce. Je to asi takové, jako když přijdete do cukrárny. Dortíky na vás volají a nakrucují se před vámi. No a tohle mi přesně dělají knížky přede mnou v poličkách. Musela jsem svoji touhu stopnout, jinak bych se dostala na psychiatrickou léčebnu s diagnózou: závislačka na knihách. Samozřejmě bych to bez knih nevydržela a tak jsem si dala pravidlo - jedna knížka přečtená = jedna kniha koupená. Tak jsem zamezila hromadění knih v poličce, které smutně odsouvám na pak, protože jsem si zrovna koupila knížku hezčí.

No a jaké jsou další jógové/motivační/inspirativní knihy, které jsem v uplynulých měsících přečetla?

Tak pojďme na to, zvu vás opět do své osobní knihovny :-)

Křest knihy Jóga v Indii - zpět ke kořenům v Kroměříži

To, že Kroměříž začíná být pravým jógovým městem snad zaznamenali i ti, kteří józe na chuť ještě nepřišli. Jógující si můžou vybrat ze dvou krásných studií, které se neustále rozšiřují a dnes už nám mohou nabídnou každé po dvou sálech. Kromě toho ve městě najdete další soukromé lekce a taky indickou restauraci. No myslím si, že pokud chce někdo (začít) praktikovat jógu, tak má Kroměříž co nabídnout.

Samozřejmě, že obě studia bedlivě sleduji. Když se na FB stránce Flow Yoga studia objevila nová událost - křest knížky, která byla napsaná perem kroměřížského jogína, nemohla jsem si ji nechat ujít. Navíc jsem byla strašně zvědavá jak vypadá nový jógový sál, který byl slavnostně otevřený před týdnem. 

A víte co? Nechcete se tam vydat se mnou? Obkoukneme sál, ťukneme si nealko bublinkama a prolistujeme si spolu novou knížku, co vy na to?

Můj narozeninový den podruhé

Minulý rok jsem se rozhodla, že si zavedu takovou tradici a tím je vzít si dovolenou v den svých narozenin. Proč? Protože dřív jsem byla pokaždé v práci a dělala si srandu, že narozky oslavuji prací. Ale minulý rok mi to došlo - proč? Proč v takový den, který patří jen vám být v práci? Proč si neudělat hezký den a hýčkat se? Jak jsem narozeninovala minulý rok se můžete dočíst tady. Letos jsem vytáhla paty z Kroměříže a vydala se pryč. 

A kam? Hned vám to prozradím...

Co si přeje jogínka pod stromeček 2017?

Rok se s rokem sešel a máme tady opět překrásný adventní a vánoční čas. Města jsou zahalena do vánočního hávu, všechno se třpytí a svítí. Cesta z práce a do práce je najednou veselejší díky výzdobě, kterou se pyšní každé město i městečko. Doma se na nás usmívá andílek a každou neděli zapálením svíčky na adventním věnci pomyslně odpočítáváme ten den D.

Vánoce naprosto zbožňuju.  A to ne kvůli dárkům, ale hlavně kvůli vánoční atmosféře. To, jak si doma sednu, zachumlám se do měkkého pyžama a ještě měkčí deky a nemusím naprosto nic. Jediná velké starost je, jestli si budu číst a nebo koukat na pohádku. Všude kolem mě je krásná výzdoba, světýlka a zapálená svíčka. To je prostě idylka :-) Věřte mi, že i návštěvy rodičů si užívám, po tom, co jsem žila v zahraničí a měla jsem rodinu daleko (plus jsem pracovala i na Štědrý den), je volno o svátcích pro mě nezaplatitelné. Člověk si toho všeobecně hodně uvědomí, když žije daleko od své domoviny, ale to jsou zážitky, které patří do jiného článku.

Jak jsem prožívala Vánoce, když jsem byla malá a taky wish list z minulého roku si můžete přečíst zde. Co jsem ale zapomněla zmínit je pomoc druhým. Já vím, že by se mělo pomáhat přes celý rok, ne jen o Vánocích. Upřímně se o to snažím i mimo rok, ale tak nějak o svátcích je víc projektů a tím pádem i více příležitostí. Každý rok věnuji nějaké pamlsky a granulky do psího útulku. Letos jsem narazila díky Tomáškovi (Instagram: @tomash_strnad) na skvělý projekt milyjezisku.eu, díky kterému jsem nadělila dvěma slečnám z dětského domova jejich přání. Další projekt, který byl i více medializovaný je jeziskovavnoucata.cz. Jde vlastně o pomyslný opak (věkový) prvního projektu. Neděláte radost dětem, ale osamělým seniorům. Oba projekty stále běží, takže máte šanci i vy udělat někomu radost.

dárky vždycky zabaluju u koled a nějaké pohádky :-)

Ale zpět k vám. Máte doma jogínku/jogína? Praktikuje vaše ségra, teta, mamka, babička, kámoška nebo prostě někdo, koho chcete obdarovat dárečkem od Ježíška? Tak to čtěte dál, mám pro vás pár tipů, které rozhodně pod stromečkem žádnou jogínku, či žádného jógína nezklamou :-)

Jógamatka Aress aneb moje druhá pomocnice

Jógamatka je pomocnicí skoro každého jogína. Je fakt, že když to vezmu kolem a kolem, tak podložku ke cvičení jógy ani nepotřebujete, jen je to prostě komfortnější a dalo by se říci hygieničtější a bezbepečnější.

Ježíšek mi minulý rok donesl krásnou jógamatku Prana (recenze tady), která mi sedne fakt hodně (praktikuju pomalejší styly - hathu, jinku atd.). Jedinou její nevýhodou je to, že kdykoliv si ji doma rozroluju, roztáhne se mi na ni můj čtyrnohý miláček. A protože chci, aby mi podložka vydržela co nejdýl nepoškozená (časté praktikování, Denyho drápky), tak jsem přemýšlela o nějaké levnější variantě, která by mi sloužila ke střídání s Pranou. 

Samozřejmě jsem poctivě hledala na internetu, ale žádná mě nezaujala (resp. zaujaly, ale byly v cenové relaci Ježíškovské Prany). Až při jedné nevinné návštěvě Sportisima, sem při čekání na mamku objevila tuhle Arresku.

A jak se mi osvědčila? Pojďme na to :-)

Jdi do TOho!

S motivačními články se roztrhl pytel. Některý jsou skvělý a některý jsou dle mě až moc přeslazené. Tak nějak s začátkem školního roku (i když už rok nestuduji) se mi vždycky v hlavě sepne tlačítko - další třída přede mnou, úkoly, písemky, zkoušky, pak si uvědomím, co blázním. Ale přeci jen jsme seděli v lavicích minimálně 12 let a hlava je tak nějak nastavená, že první týden v září začíná škola.

Teď vnímám září jako začátek, podobně jako nový kalendářní rok, jako pondělí. Tyhle časové začátky můžeme brát jako milníky, které nás můžou posunout k tomu, abychom TO konečně udělali. Ať TO myslíme cokoliv, chci se s vámi podělit o deset bodů, které mi v hlavě vždycky proletí a s kterýma si pohrávám, abych TO udělala, vyzkoušela, šla do toho.

Moje jógová knihovna II.

Chtěl jsem začít větou, že v létě je tak nějak víc chuť číst a že v době dovolených je na to čas. Ale pak jsem se sekla a řekla jsem si, že to vlastně není pravda (u mě). Čtu totiž celý rok. Miluju chvíle, kdy jsem zachumlaná v dece, venku sněží, na opěrce či stole stoupá kouř z čaje/kávy a já se ponořuju do knížky. Stejně tak miluji chvíle, kdy jsem na dece/osušce, šplouchá moře a sluníčko mi svými paprsky lechtá kůži. 

Takže, ať už rádi čtete v zimě nebo v létě, na dovolené nebo doma, mám pro vás další tipy na knížky, které si stojí za to přečíst!

Jak jsem (do)běhala a (do)jógovala

Běhání...Zpočátku se mi do toho vůbec nechtělo. Bylo to hlavně tím, že mě do něj tlačilo okolí. Tak to zkus, prostě nasaď boty a běž....Tím víc jsem se blokla a řekla si, že tohle já nikdy dělat nebudu. Až se trochu vyčistilo pole a "hlavní" běžecká mánie přestala (období jara), tak jsem s myšlenkou vyběhnout začala koketovat.

Nějak se to všechno v mé hlavě sešlo a já se prostě jednou večer rozhodla, že nasadím tenisky a vyběhnu. No a světe div se - nebylo to zas až tak špatný. A protože já jsem na tohle docela magor, tak jsem začala běhat poctivě každý den a jeden den v týdnu jsem si dala pauzičku. Stáhla jsem si appku a kochala se výsledky po každém běhu. Analyzovala jsem kolik kalorií jsem spálila a porovnávala, co za jídlo by to bylo např. půlka Magnumu :D

Protože v každém sportu chce člověk cítit/ vidět progres, zvýšila jsem si hned po týdnu kilometřáž. Z 2 km na 2,5 km a pak na 3 km. Byla jsem celá nadšená a šťastná, že mi to "jde". Chápejte, já v životě neběhala a tohle se mi zdálo být docela fajn na neběžce. Asi by to bylo moc jednoduché, kdybych se postupně dostala na 10 km a začala běhat maratony. Osud mi to samozřejmě zařídil jinak a můj běžecký sen se rozplynul jak pára nad hrncem.

Můj běžecký outfit

Jídlo, jídlo a zase to jídlo!

Jídlo... Kdybych mohla, tak jím neustále a snad cokoliv. Od sladkého po slané. Můj problém je, že mi chutná všechno. Je jen málo věcí nad kterými ohrnu nos, či mi nechutnají. A tak jsem byla nucena a neustále jsem - hlídat se. Ne křečovitě, že řeším každé deko, ale prostě když naberu tři kila, tak to na sobě perfektně cítím. To se většinou stane, když se rozjím a doslova si nevidím do pusy. Takže si v hlavě řeknu stop a snažím se dát kila dolů. Protože už tak se mi špatně shání rifle (vysoká + boky) a s kily navíc - toť nadlidský výkon :-D

kafíčko a RAW dortík to já můžu :-)

Můj narozeninový den aneb den sama pro sebe

Narozeniny - to je magické datum v kalendáři. Je to den, kdy jsme vykoukli na svět a začal se psát náš příběh. Tento den by jsme měli věnovat sami sobě a mít se rádi. Dnešní doba je uspěchaná, odsouvá veškerou radost, relaxaci a koníčky na druhou kolej. Snaží se nám vnutit, že není nic důležitějšího než kariéra a materiální nadbytek. To je sice hezké, ale co vy? Jste šťastná? Odpočatá? Věnujete sama sobě dostatek času? Být ženou je nelehký úkol (a to nejsem feministka), ale je to prostě tak. Vím, že je hodně těžké vyštědřit si kousek času pro sebe, když máte rodinu a děti, ale zkuste to. Vaše tělo není stroj, je potřeba odpočívat, relaxovat a dělat to, co vás baví. Načerpáte tím energii, budete usměvavější a plná života.

Já se letos rozhodla, že nebudu trávit svůj narozeninový den v práci (tak jako každý rok) a udělám si den sama pro sebe. Jakmile jsem měla potvrzenou dovču, začala jsem plánovat (to mi jde velmi dobře :-)) Vysnila jsem si den, kdy se nechám hýčkat a hlavně budu mít ráda sama sebe takovou, jaká jsem. Výčitky, negativní myšlenky, strach, minulost a budoucnost nechám za dveřmi a budu si užívat teď a tady - svůj nádherný narozeninový den.

Úžasný jógovo - narozeninový dortík, který jsem dostala minulý rok :)

Co si přeje jogínka pod stromeček 2016?

Jak já zbožňuju Vánoce. To si nedokážete představit. Vyzdobuju všechno co se dá, zapaluju svíčku s vánoční vůní a každý den poctivě loupám čokoládu z adventního kalendáře :) Možná ´´za to můžou´´ naši a já jsem jim za to vděčná. Byla jsem vychovaná v atmosféře těch pravých Vánoc. Vždycky jsme měli (a pořád to tak je) krásně vyzdobený domeček (uvnitř i venku), poctivě zapalovali každou adventní neděli svíčku na svícnu, chodili o vánočních prázdninách do kostela kouknout se na betlém. Pokaždé jsme vzali pár korunek a hodili je do kasičky ´´černouška´´, který za penízky uklonil hlavou, mamka si chtěla tam nahoře každoročně šplhnout, takže tam dávala nějakou papírovou čímž ho chudáka ucpala, takže už pak nekýval :-D

Ranní rituál

První post na blogu je jako ráno. Je to začátek něčeho nového a pokud se ráno naladíme na správnou vlnu, budeme lépe zdolávat svou každodenní životní cestu. 

Proto bych vás ráda seznámila s mým ranním rituálem, který mě spolehlivě nastartuje do nového dne. Třeba vás inspiruje k tomu, aby jste ráno přestali zanedbávat a užili si ho (nejen o víkendu). 

Nebudu vás nudit tím v kolik přesně vstávám a jestli si čistím zuby po směru nebo proti směru ručiček a rovnou přejdeme k pár tipům :)

První tip: Jóga 

Ano já vím, cvičení po ránu, to je panečku výzva. V hlavě se nám honí miliony výmluv proč to nemá smysl - nechce se mi z teplé postele, 10 minutové cvičení stejně nemá žádný význam, dnes ne, začnu až zítra atd. Řeknu vám jen jedno. Řekněte si v hlavě stop a zkuste to. Je to těžké i já mám sem tam problém se vyhrabat z postele, ale vězte, že 10 min. každý den vás obohatí daleko víc než hodinové cvičení jednou za týden. Navíc po ránu vnímáte více své tělo a jelikož máte prázdné břísko, tak jste tak nějak i lehčí. Osobně cvičím 10 min, ve kterých stihnu: minutový lotosový sed s pořádným prodýcháním, pozdravím šestkrát slunce, zabojuju v bojovnících (bojovník 2, obrácený/převrácený bojovník, poloviční trojúhelník) a pak ulehnu do šavásany. Tohle ranní cvičení vás nejen nakopne, ale když si na něj vzpomenete během dne, zatetelíte se radostí, že jste to zvládli a překonali sami sebe.