Řím - Fontana di Trevi, Španělské schody....díl I.

Naše mini dovča začala příletem na letiště Ciampino. Po příletu a vyzvednutí kufru z pásu jsme chytly autobus přímo na římské hlavní nádraží. Odtud jsme to měly pár kroků do našeho hotelu. Náš pokoj nebyl připravený a tak jsme nechaly kufry na recepci a vydaly se vzhůru do římských uliček.

První dominantou, s kterou jsme se seznámily, byla bazilika Panny Marie Sněžné, která byla pár kroků od našeho hotelu. Shodou okolností jde o nejvýznamnější kostel v Římě. Kromě toho, že je bazilika opravdu překrásná, tak ukrývá domnělé pozůstatky betlémských jeslí, takže pokud je to pravda, tak na vlastní oči uvidíte Ježíškovi jesličky :-) No a proč ten název - Sněžné? Podle legendy prý byla bazilika postavena na místě, kde v srpnu nasněžilo.

Dovolená v Římě aneb plánování a rozpočet

Dovolená...cestování...poznávání nových krajů....Dřív to bývala výsada pouze bohatých lidí. Dnes díky nízkonákladovým leteckým společnostem a také stále rozšiřujícímu se trhu cestovního ruchu jde cestovat daleko levněji než kdysi. Cestovatel si může vybrat ze širokého spektra nabídky. Internet přetéká lákavými cenami letenek, jízdenek a ubytování. Buď si můžete sami sestavit svoji dovolenou nebo využít zájezdů např. na Slevomatu. Co vám budu vykládat, podle mě je cestování teď velmi dostupné.

Já jsem takovej egoista a všechno si ráda zařizuju sama po svém. Takže sice to časově zabere víc - musím sedět i 14 dní, abych dodržela rozpočet a našla optimální spoje, ubytování atd., ale zase ta volnost, že se nemusím vázat na ´´skupinu´´  je zatím pro mě k nezaplacení.

Výběr destinací je tak nějak nahodilý. Mám v hlavě místa (která se neustále rozšiřuji :-D) a z těch vybírám. Minulý rok jsme si se sestřenicí slíbily, že se spolu opět vydáme na nějakou mini dovču. Moc dlouho jsme nepřemýšlely a shodly se na tom, že to bude Řím. Už v prosinci 2016 jsem začala výlet plánovat a před koncem roku jsme měly vše zaplacené a mohly jsme jen odpočítávat den odjezdu.

Kolik taková mini dovča do Říma stojí, jak a kde kupovat letenky a ubytování? Jak naplánovat dovolenou a celkově rozpočet? Pojďme na to...

Velikonoční dovolená díl II. - Prášilské jezero, Prášily, Rabí a Tábor

Poslední celý den jsme využili k túře na další jezero. Tentokrát Prášilské. Přiblížili jsme se autem k městečku Přášily a poté šli k jezeru. Túra je dlouhá 8 km (Prášily zastávka Slunečná - jezero a zpět po Jezerní cestě) a zabere 2,5 hodiny (plus pauza na svačinku).

Po všech směrech to byla "nejjednodušší" túra. Šlo se moc dobře, žádné velké výstupy, až ke konci trošku k jezeru. Jezero je naprosto (opět) dechberoucí! Kolem jezera je pár laviček a taky popis jak jezero vzniklo. Nazpátek jsme to vzali jinou stezkou tzv. Jezerní cestou, která je jakoby po druhé straně údolí a jde se spíše po boku hory a až cca v půli se snižuje dolů do údolí.

Šumavská příroda je opravdu překrásná :-)

Velikonoční dovolená díl I. - Černé a Čertovo jezero, Pancíř, Brčálník

Cestování miluju. Nedám na něj dopustit. Zbožňuju zážitky spojené s cestováním. Ráda poznávám nové kraje, země, místa, přírodu, lidi....A je mi fakt jedno jestli cestuju po ČR a nebo do zahraničí. Jasně, za hranicemi je to takové "exotičtější" (taky o dost dražší), ale i naše malá zemička je opravdu nádherná.

Proto nemám ráda sezení doma a nic nedělání. Většinou při každé volné chvíli sbalím batoh/kufr/kabelku a vyrážím. No a to i tentokrát, když jsem se dozvěděla, že budu mít přes celé Velikonoce volno. Prst na mapě padl na Šumavu. A proč? Inu nikdy jsem tam nebyla a hlavně už od základky jsem toužila vidět naše ledovcová jezera. Jejich vývoj napříč tisíciletími je neskutečný, až pro mě takový zázračný. Matička příroda je prostě kouzelnice.

Workshop Jóga stínu: Strach s Braborou Hu ve Zlíně

Barboru Hu znám z časopisů Jóga Dnes, Ona Dnes a taky si od ní přečtu nějaký ten článeček/postřeh na webu. Paradoxně jsem zatím nečetla její knihy (chyba, kterou musím co nejdříve napravit). Barča na mě  vždycky působila takovým "mystickým dojmem". Pro mě to není taková ta vystajlovaná jogínka ze žurnálu. Hned od pohledu (na fotkách) a taky z jejího pera jsem věděla, že ona je prostě jiná. Cítila jsem, že ona bere jógu ještě z jinačího pohledu než všichni ostatní. 

Při šmejdění na fb (jak jinak) jsem narazila na její workshop ve Zlíně. Zaradovala jsem se, ale vlastně jsem i zapochybovala. Je tohle vážně pro mě? Chci zabíhat do nitra a své hloubky? Chci řešit své problémy při hodině jógy? Nebo chci zůstat sluníčková, sem tam se ponořit do sebe, ale smýšlet vesměs pozitivně? Odpověď přišla vzápětí...Na workshop půjdu, chci Barču zažít na živo, chci si šáhnout do své špíny. Chci se pídit po spojení jógy s psychologií. Chci aktivovat svoje myšlení a otevřít hlavu/mysl novým názorům/myšlenkám.

Jógamatka - aneb malá recenze mojí pomocnice!

Když jsem se chystala na první hodinu jógy netušila jsem, že studia jsou tak skvěle vybavená a mají k dispozici jógamatky. Proto jsem zašla do prvního sportovního obchodu ve městě a koupila si podložku na cvičení, která tak nějak dle mě mohla být v pohodě. Platila jsem za ni tehdy tři stovky, což bylo pro mě tak akorát za cvičební pomůcku. Nechtělo se mi zatím dávat tisícovku a výš za něco, co mi možná bude ležet v koutě (omyl). Nakonec jsem byla při první hodině jógy v jógovém studiu vlastně ráda, že podložku mám. Člověk si může bezstarostně hovět na své podložce a nepřemýšlet, kolik lidí si už na ni zajógovalo. Né že bych byla pedant na hygienu, ale přeci jen - co je moje to je moje. I když samozřejmě vím, že studia položky pravidelně čistí, takže se nic stát nemůže, ale víte jak to myslím.