Nějak se to všechno v mé hlavě sešlo a já se prostě jednou večer rozhodla, že nasadím tenisky a vyběhnu. No a světe div se - nebylo to zas až tak špatný. A protože já jsem na tohle docela magor, tak jsem začala běhat poctivě každý den a jeden den v týdnu jsem si dala pauzičku. Stáhla jsem si appku a kochala se výsledky po každém běhu. Analyzovala jsem kolik kalorií jsem spálila a porovnávala, co za jídlo by to bylo např. půlka Magnumu :D
Protože v každém sportu chce člověk cítit/ vidět progres, zvýšila jsem si hned po týdnu kilometřáž. Z 2 km na 2,5 km a pak na 3 km. Byla jsem celá nadšená a šťastná, že mi to "jde". Chápejte, já v životě neběhala a tohle se mi zdálo být docela fajn na neběžce. Asi by to bylo moc jednoduché, kdybych se postupně dostala na 10 km a začala běhat maratony. Osud mi to samozřejmě zařídil jinak a můj běžecký sen se rozplynul jak pára nad hrncem.
Můj běžecký outfit



