středa 4. dubna 2018

Velikonoční radovánky v Budapešti aneb proč navštívit tuhle Perlu na Dunaji

Děkuji tomu, kdo vymyslel, že státní svátek resp. volno bude na Velikonoce i v pátek. Čtyři dny volna, to se hned cestuje líp než o víkendu. Letošní Velikonoce jsme nechali odpočívat lyže ve sklepě a vydali jsme se na poznávačku do velkoměsta. A proč zrovna Budapešť? Hlavní roli sehrálo to, že jsem tam ještě v životě nebyla a taky docela dobrá sjízdnost z Kroměříže autem (3,5 - 4 hodiny).
A jaký dojem na mě Budapešť udělala? Co rozhodně stojí za návštěvu a co ne?
To vám hned prozradím, tak pojďme na to :-)


Plánování tohoto výletu bylo docela na punk, jak já říkám. Rezervovali jsme si hotel, řekli si ve zkratce co vše chceme vidět a tak to nějak nechali osudu a přítomnému okamžiku. Žádný podrobný rozpis programu, alias co v který den a v jakou hodinu (což je mým puntičkářským zvykem) se nekonal.

První den po příjezdu (cca 13:00) jsme se ubytovali a hned vyrazili do ulic. Po pár zastávkách metrem jsme dorazili k Budapest Eye, které vůbec nebylo v plánu, ale protože jsme zrovna chytli čas, kdy tam nebyla žádná fronta, tak jsme na něj šli. Do London Eye to má samozřejmě daleko, ale pokud jste romantici a máte rádi ruská kola (což je pro mě snad jediná atrakce, na kterou jdu bez strachu), tak doporučuji. Cena byla 2 700 HUF/osoba, což je nějaký cca 230 Kč.

 
Kousíček od tohoto romantického náměstíčka s fáborky a ruským kolem se nachází překrásná bazilika Svatého Štěpána. Do baziliky se dostanete bez problémů, jen mějte u sebe drobné, vybírá se tam vstupné, které je nějakých 200 HUF/cca 17 Kč. Bazilika je nádherná a mě hodně připomínala tu ve Vatikánu. Kromě překrásných interiérů v ní najdete i raritu v podobě mumifikované ruky uherského krále a světce Štěpána, která je uložena v relikviáři. A ano hádáte správně, po něm se i tato bazilika jmenuje. Nutno podotknout, že se jedná o nejvýznamnější duchovní stavbu v Maďarsku.



 
Od baziliky se přímo za nosem dostanete k nábřeží, kde se nachází jeden z nejznámějších budapešťských mostů tzv. Řetězový most, který spojuje dva břehy Dunaje. Pokud přejdete most na druhou stranu ocitnete se pod hradním vrchem. Na Budínský hrad se můžete dostat buď pěšky, nebo lanovkou. Já měla v plánu lanovku, ale bohužel. Fronta nás odradila čekat a tak jsme zvolili naše nožičky. Cesta vypadala hrozně, ale nakonec to byla pohoda.





Budínský hrad byl sídlem uherských králů a dnes tam najdete historické muzeum, národní galerii či knihovnu. My dovnitř nešli a pokračovali jsme dál po hradním vrchu. Po pár desítkách minut se před vámi objeví Matyášův chrám a Rybářská bašta. Zrovna začínalo zapadat sluníčko a tak bylo o překrásné světlo a atmosféru postaráno. Do chrámu jsme se nedostali, jelikož byl zavřený. I tak musím říct, že tohle místo je naprosto kouzelné. Propracovaná gotika a ta střecha. No uznejte sami...



 
Co by kamenem dohodil je od chrámu tzv. Rybářská bašta. Nevím jak vy, ale já si představím pod tímto názvem vždycky restauračku :D Ale jedná se o velmi zajímavou a atypickou stavbu. Rybářská je proto, protože zde býval rybí trh. Vstup se zde neplatí a v blízkosti je kavárna a obchod se suvenýry. Z celého hradního vrchu je naprosto dechberoucí pohled na levý břeh Dunaje a část zvanou Pešť. Budapešť má totiž dvě části - část Buda a Pešť.



Druhý den jsme zamířili k Parlamentu. Dle mě se jedná o nejhezčí budovu v celé Budapěšti. Byla jsem jí naprosto okouzlená a obešli jsme ji snad ze všech stran. Pokud by jste se chtěli dostat dovnitř doporučuji velmi dopředu koupit vstupenky on-line. My to bohužel neudělali a tak jsme do srdce Parlamentu nenahlídli.


 
Poté jsme zamířili kuknout na synagogu a dále k Andrássyho třídě, která je spolu s Budínským hradem zapsána na listinu UNESCO. Tu jsme částečně prošli pěšky a metrem. A proč metrem? Protože pod celou touto ulicí je vybudována první linka budapešťského metra, která je zároveň i nejstarší na evropském kontinetu! Je to jakoby jste se ocitli v minulosti. Pokud by jste chtěli využívat metro po celý den, tak celodenní jízdenka (všechny linky) stojí 1 650 HUF/140 Kč.
Na konci této třídy se nachází park se slavnými lázněmi Szechényi. Jedná se o největší a snad i nejznámější termální lázně v Evropě. Do lázní jsme šli jen nahlídnout, koupat se dnes nebylo v plánu a dál pokračovali jsme na velikonoční jarmark, který se konal v prostorách zahrad zemědělského muzea.











 
Po celém dni chození jsme si večer udělali radost a šli na hodinovou projížďkou lodí po Dunaji. Za obyčejnou projížďku bez obědu/večeře zaplatíte cca 14 eur. Doporučuji si rezervovat místa předem a vydat se na loď tak jako my - večer., protože se pokocháte krásou noční Budapešti. Nábřeží je nádherně nasvícené a Parlament je v noci jako ze zlata!



Neděli jsme zasvětili lázním. Po docela dost špatných recenzích na žluté Szechényiho lázně jsme se rozhodli, že zamíříme do lázní Gellert. Upřímně? Já na takové masové koupání asi nejsem. Chaos, zmatek, moc lidí, špíny, smrádku, drahé a nic moc jídlo. Prostě mě to docela zklamalo. Interiéry jsou tam moc hezké, to se musí nechat, ale to je tak vše. Pokud zde zamíříte, obrňte se trpělivostí a vybavte angličtinou, protože co se nedoptáte, tak vám nikdo sám od sebe neřekne. Pokud zamíříte do lázní (jakýchkoliv) nezapomeňte s sebou ručník, župan a nazouváky. Do Gellértových lázní i koupací čepici, která se (docela nesmyslně) používá pouze v hlavním bazénu. Pokud něco zapomenete, tak se dá v lázních vše koupit/půjčit. Cena za celodenní dospělou vstupenku víkendu/svátku s kabinkou je 6 200 HUF/527 Kč. V lázeňské hale si můžete dát kafe v kavárně, nebo si něco koupit v lázeňském obchůdku.






Poslední den jsme chtěli navštívit tržnici, ale bohužel byla zavřená. Řekli jsme si, že když už jsme ušli takovou cestu, tak se půjdeme projít alespoň kousek po nábřeží k futuristickému nákupáku. Jedna praktická rada na cesty - pokud jedete jako my během st. svátků připravte se, že většina obchodů je poctivě zavřená. Třeba my byli od pá-po a v těchto čtyřech dnech byly obchody otevřeny pouze v sobotu.


A to už je konec naší cesty. Budapešť mě naprosto překvapila a chytla za srdce. Je to moc krásné město s příjemnou atmosférou. Nevím, jestli znáte ten pocit, ale já jsem se tam cítila jako doma, i když to bylo mé poprvé. Doufám že to nebylo naposledy, co jsem tuhle Perlu na Dunaji navštívila.

S láskou, Verča

P. S. Pro ty, co to vydrželi až sem připojuji malý bonus ve formě střípků z ulice, jídla, pití a tak... 


















Na závěr - i v Budapešti se praktikuje jóga a dokonce se v maďarštině píše stejně jako v češtině <3




Žádné komentáře:

Okomentovat