Sicílie - Liparské ostrovy

Sérii článků o Sicílii zakončím celodenním výletem na Liparské ostrovy. Tento výlet byl pořádán CK a popravdě byl docela náročný a to hlavně kvůli vedru. Zjistila jsem, že to docela špatně snáším takové výlety v horkých dnech :(.....Ale zpátky k Liparským ostrovům.

Liparské ostrovy jsou sopečné ostrovy, tedy vlastně vrcholky sopek vyčnívající nad mořskou hladinou. Až si budete hoblovat nožky pravou pemzou, tak možná je to právě pemza z Liparských ostrovů. No a taky pokud vás někdy okouzlí obsidián (černý minerál), tak možná taky bude právě odtud. Pro svoji výjimečnost jsou ostrovy zapsány do Světového dědictví UNESCO.

A jak výlet probíhal? Pojďme na naše zážitky :-)

Z hotelu jsme vyjeli do městečka Milazzo, které bylo autobusem cca 30 min. Tam jsme se nalodili a vypluli směr první ostrov jménem Lipari. Tento ostrov je největším z celého souostroví a je také nejvíce navštěvovaným.

 Při odjezdu jsme měli Milazzo jako na dlani. Dominantou je hrad, který se hrdě tyčí na kopečku.

Cesta lodí byla příjemná, vůbec to nehoupalo a pan kapitán jel jako drak :-) Jelikož bylo dost vedro, tak jsme si na palubě dali italské pivo a musím říct, že nebylo špatné. 

Po vylodění v maličkém přístavu na ostrově Lipari jsme dostali rozchod a taky tipy, co si nenechat ujít. Naše první kroky směřovaly k pevnosti....

Cesta nahoru trvala cca 10 minut a my se ocitli na skále, která uchovává úctihodné archeologické poklady. Jedním z nich je katedrála, která byla časem barokizována (důkazem je např. stropní malba). Před ní můžete nahlédnout do malé archeologické zóny. 

Dále se zde nachází archeologické muzeum - to jsme ale vynechali. Svačinku jsme si snědli v amfiteátru, který je ovšem modernějšího původu (ale i tak sem dokonale zapadá). Výhled z vršku byl naprosto úžasný a i když jsme jedli housku se šunkou, připadala jsem si díky výhledu jako v luxusní restauraci.

Poslední věcí, na kterou zde narazíte jsou tajemné řecké a římské sarkofágy, které jsou z kamene. Docela jsem se divila, že je nechají "jen tak " válet venku.

Po prohlídce jsme sešli dolů do městečka. Tam na nás dýchla pravá Itálie. Malebné uličky, rušno v restauracích a všude přítomné motivy citrusů - a to jak na překrásné keramice, tak na oblečení.

Náš čas se nachýlil ke konci a my se opět odebrali do přístavu. Naše cesta pokračovala směr ostrov Vulcano.

Aby byla cesta zajímavější, tak si pro nás pan kapitán nachystal překvapení. Zavezl nás na malou prohlídku (jen z lodi) místní přírody. Posuďte sami - není to nádhera? 

Loď se nakláněla ze strany na stranu, jak všichni přebíhali, aby udělali tu nej fotku do svého alba :-D To jsem měla docela strach, ale naštěstí jsme měli pořádnou loď, která něco vydrží.
Po překrásné přírodě jsme pokračovali v cestě na ostrov Vulcano.

Při příjezdu na ostrov vás ihned omráčí (ne)vůně síry. Je zde cítit na každém kroku. Z počátku je to hodně nepříjemné, ale pak si člověk zvykne. Opět jsme dostali info, co vše můžeme podniknout. My chtěli jít na kráter, ale asi po 15 minutách chůze jsme to vzdali. Vedro bylo úmorné a ta vůně síry tomu nijak nepřidávala. A tak jsme zašli na drink do místního baru a okoupat se do sirných jezírek (platí se zde vstupné).

Tyto jezírka jsou známá svými léčebnými účinky. Voda v nich je kalná a na spodku je takové bahýnko, které na sebe všichni plácají. Když se podíváte na hladinu, tak vidíte bublinky - to je právě unikající síra. Zážitek to byl hodně zajímavý. Voda má cca 35 - 40 stupňů a to je fakt hodně horká koupel, navíc půda kolem jezírek je taky šíleně horká, takže přesun k jezírku je možný pouze v botech. V kombinaci s rozžhaveným sluncem to byla docela fuška. Rozhodně to může být super třebas v zimě, ale takhle přes léto je to docela náročné ustát takové horko!

Celý výlet jsme zakončili na krásné černé pláži, kde byla voda příjemnější. Jelikož jsme už neměli moc času, tak jsem si jen svlažila nohy (byla jsem úplně uvařená z těch jezírek) a pelášili jsme k lodi. 

Na závěr musím říct, že dovolená na Sicílii byla naprosto perfektní. Vše bylo tak, jak jsme si představovali. Ale příště sem musíme autem - hlavně kvůli té keramice, že jo? :-D

S láskou, V.

Důležité upozornění pro všechny, kdo se chystáte vyzkoušet sirná jezírka - tu síru ze sirných jezírek jsem cítila ještě celý zbytek pobytu na pokoji a doma musela otočit věci v pračce dvakrát, aby ta (ne)vůně pustila. :-D