Moje přihlášení na kurzy je vždycky úsměvné a tak trochu "drama". Jelikož jsem měla čest se s Deepem potkat již minulý rok (článek tady), vyčkávala jsem poctivě, jestli opravdu přijede do ČR i letos. V podstatě hned první týden, co jsem zjistila nabídku kurzů jsem začala řešit, do kterého bych šla. Těšila jsem se, že půjdu do učitelského, ale jelikož si nemůžu vzít tolik volna/dovolené v létě (máme sezónu), dlouho jsem rozmýšlela, co teda vlastně zvolit. Na Jince už jsem byla, Vinyása není moje parketa, Terapeutická je jen pro učitele a fyzio, hm takže mi vlastně zbyl kurz Pránájámy a Meditace. Upřímně se mi moc do takového kurzu nechtělo. Z Pránájámy jsem již něco zkusila, ale nejspíš jsem nenatrefila na dobré učitele a tak kromě Nádí šodhány (střídavý dech), jsem nic jiného ve spojí jógové praxi nepraktikovala. Takže jak to bývá řekla jsem si, že si to nechám uležet v hlavě a uvidím.
Jak šly týdny, střídalo se ve mě ano/ne. Pak jsem kurz vypustila z hlavy a vzpomněla jsem si na něj cca dva měsíce před začátkem. Tak jsem psala Míše (jedna ze dvou majitelek studia Yofýz, které kurzy pořádá), zda by nebylo ještě místečko a světe div se - ne nebylo! Škemrala jsem, ale bohužel, Míša mi říkala, že mají prostě plno a dokonce mají i na případné uvolnění místa i náhradníky. Byla jsem z toho smutná a zlobila jsem se na sebe, že to tak vždycky zmastím. Míša však dodala jednu větu - pokud tam máš být, tak se místo uvolní, uvidíš. A tak jsem to přijmula a sžila jsem se s tím. Vesmír to prostě nějak zařídí. No a představte si, že mě cca 4 týdny před kurzem Míša píše, že se uvolnilo místo!! Náhoda? Nemyslím si, mělo to tak být.
Jak šly týdny, střídalo se ve mě ano/ne. Pak jsem kurz vypustila z hlavy a vzpomněla jsem si na něj cca dva měsíce před začátkem. Tak jsem psala Míše (jedna ze dvou majitelek studia Yofýz, které kurzy pořádá), zda by nebylo ještě místečko a světe div se - ne nebylo! Škemrala jsem, ale bohužel, Míša mi říkala, že mají prostě plno a dokonce mají i na případné uvolnění místa i náhradníky. Byla jsem z toho smutná a zlobila jsem se na sebe, že to tak vždycky zmastím. Míša však dodala jednu větu - pokud tam máš být, tak se místo uvolní, uvidíš. A tak jsem to přijmula a sžila jsem se s tím. Vesmír to prostě nějak zařídí. No a představte si, že mě cca 4 týdny před kurzem Míša píše, že se uvolnilo místo!! Náhoda? Nemyslím si, mělo to tak být.
Po euforii, že jsem se na kurz dostala, mi začala stávkovat hlava. Myšlenky a otázky se valily. To jako vážně? Ty a meditace? Ty a pránájáma? Nic neumíš, neznáš to. Až mě z toho začala bolet hlava řekla jsem stop! Kurz je od toho, abych se něco naučila, ne od toho, abych tam přišla a vše uměla! A ke komu jinému jít na tak speciální techniky jako je Pránájáma, než k někomu, kdo vím, že je velmi dobrý učitel? Po takových argumentech hlava sklapla a já přestala o sobě a svém rozhodnutí pochybovat. Rozhodla jsem se srdcem, které nejlíp ví, co je pro mě nejdůležitější! Nebudu vám lhát, i těsně před začátkem kurzu jsem byla nervózní zda to bude pravé ořechové, ale vložila jsem do Deepa svoji důvěru, protože minule to bylo naprosto skvělé!
Kurz se konal v Olomouci po dobu 4 dní (cca 32 hodin) a popravdě totálně předčil moje očekávání. Každý den měl řád a byl rozdělen do jednotlivých částí. Ráno proběhlo krátké zastavení s modlidbou. Poté následovalo otevření kloubů (které - jak jsem se naučila, je velmi důležité pro správné provedení pránájámy) a krátké zahřátí těla. Následující hodiny (do oběda) jsme věnovali samotné Pránájámě. Deep byl velmi pečlivý a vysvětloval nám jednotlivé techniky např. Bhastriku velice podrobně. Začal postojem, přičemž nám vysvětlil, jak správně při Pránájámě sedět (s pomocí bloků atd.), jelikož je to alfa a omega pro správné provedení jednotlivých technik a nesmírně důležité pro správné proudění dechu. Poté následovalo fyzické provedení techniky. Detailně nám vysvětlil kde, jak, jakým způsobem a jakou frekvencí dýchat. Opravdu jsme jedné technice věnovali i tři hodiny, protože jak říká Deep, dech je velmi delikátní věc a není radno si s ním zahrávat. Během toho nás samozřejmě seznamoval s informacemi o technikách např. kdy a proč je používat. Celý blok jsme zakončili hromadnou zkouškou naučené techniky.
Po obědě následovalo krátké shrnutí naučené techniky, např. při jakých potížích ji používat, jak často, v jakou hodinu dne. Poté následovala jógová filozofie, na kterou jsem se moc těšila. Deepovy myšlenky a rozmluvy jsou totiž mému srdci velmi blízké. Mluvili jsme jak o klasických jógových faktech, tak o úvahách, které se týkají "problémů" dnešní doby.
Finální část dne patřila Kabirovi a jeho meditacím. A nemyslete si, že to byly typické meditace ála sedím v tichu a hodinu se nehnu. Kabir (stejně jako Deep) navštívil Oshovo centrum a praktikuje jeho dynamické meditace. Takže jsme si za ty čtyři dny zkusily různé variace těchto meditací např. meditaci, která kombinuje třes, tanec a klid. Nebo meditaci uvědomění, která není dynamická, ale pracuje s uvědomováním (jak moc jste si vědomi svoji chůze, chuti jídla, vůní v okolí?).
Poslední den jsme měli opět nádherný zakončovací ceremoniál, který byl nasycen láskou, radostí, štěstím a slzami dojetí. Před ceremoniálem jsme vytvořili kruh a během předávání certifikátů jsme tančili, tleskali, jásali a dotyčný si dokonce musel pro certifikát dotančit :-) No prostě oslava, jak má být!
Kurz byl naprosto transformující a zlomový. Cítila jsem se tak dobře, lehce a bez starostí. Díky správnému dechu a jeho vedení jsem si připadala jako bych chodila po obláčcích. Neměla jsem ani velkou potřebu hladu, takže jsem jedla převážně vege a neměla takové ty vlčí hlady, či chutě, které mívám běžně během klasického pracovního dne. Zářila jsem a nechtěla, aby to skončilo. Usmívala jsem se jak na rtech, tak hlavně vevnitř. Byla jsem sama se sebou v míru. Nehodnotila jsem se, neporovnávala jsem se, prostě jsem byla a užívala si to. Pránájáma a meditace ve mě otevřeli novou dimenzi procítění těla a možnost pravého bytí teď a tady. Pocítila jsem pravou sílu a magii dechu. Vždycky jsem věděla, že má dech transformační a léčebné účinky, ale že až do takové míry, tak to jsem vůbec netušila.
Jsem moc ráda, že jsem se letos opět mohla s Deepem potkat. Bylo to, jako kdyby minulý rok zavřel knížku se záložkou, protože dočetl jednu kapitolu a letos ji znovu otevřel a pokračoval v další kapitole. Všechny věci na sebe navazovaly, bez toho, aniž by se opakoval (např. ve filozofii). Jeli jsme prostě dál, jakoby ten kurz minulý rok ani neskončili a my jeli nonstop až doteď.
Pokud bych měla porovnat, či si urovnat v hlavě dva kurzy s Deepem, jsem ráda, že jsem minulý rok byla na jin józe a letos na pránájámě. Protože i na stezce jógy byste nejdříve měli zvládnout ásany a poté přejít na pránájámu. Takže mi to hezky letos navázalo na minulý rok a to jsem ani neplánovala. Tak, či tak, oba kurzy mi toho dali strašně moc! Už nemám obavy z dechových technik a troufnu si sama sobě naordinovat Bhastriku a udělat si ji doma. Taky vím, jak se správně nastavit v pozicích/ásanách a to nejen při jin józe.
A co říci úplně na závěr? DĚKUJI!! Děkuji Radce, Míše, Deepovi a Kabirovi za opět nezapomenutelný zážitek! A jedno děkuji patří i Šárce Říhákové (Flow yoga studio), která mi byla partnerkou po celou dobu kurzu :-)
Tipy kam v Olomouci, aneb moje výplň obědových pauz:
- obchůdek nakladatelství Fontána: nikdy neodejdu s prázdnou a bonusem navíc je moc příjemný personál
- kavárna Café la Fée, Café Wavelet
- restaurace Koza zůstala celá
Žádné komentáře:
Okomentovat