Deník jedné jogínky: Když příroda volá aneb výšlapy v mých končinách

Srpen se nám přehoupl do září a já tak nějak začínám cítit podzim ve vzduchu. Tropy jsou passé a pomaličku je vystřídalo babí léto, které je na dlouhé procházky, výšlapy a poznávání nových míst přímo ideální. Nevím jak se to objevilo, ale najednou jsem ve svém nitru pocítila, že mě volá příroda do své náruče. Takové volání bych nikdy nenechala bez povšimnutí. Takže v pár týdnech jsem nachodila x desítek kilometrů po okolí a odměnou mi byl totálně blažený pocit :-)

A jak dobře víte, ráda se s vámi dělím o své zážitky/tipy/doporučení. Takže nasaďte pohorky a vzhůru do přírody. Prozradím vám čtyři krásné výšlapy do lesů mých končin :-)

lesní - ty jsou nej

SVATÝ HOSTÝN
Moje nejmilověnjší místo. Už od malička jsme sem chodili, ale nikdy bych nevěřila, jak ráda se budu k tomuto místu i po x letech vracet. A jak se dostat na vrchol? Je více možností. Já využívám jako start parkoviště naproti hřbitovu. Po zaplacení parkovného se vydám Chvalčovem po chodníku/cestě a na konci (za lázněmi) se ponořím do lesa. Po turistické značce dojdete lehce až k bazilice. Pod nejvyšším stoupáním si můžete vybrat zda jít do příkrého kopce (pokocháte se Vodní kaplí a můžete se zde i osvěžit), či to obejít po druhé tur. značce, která není tak příkrá. Další možností je kyvadlová doprava a nebo taxík nahoru a dolů jít pěšky (to jsme dělali, když jsme byli malí :-). Jediný co nedoporučuji je jít po silnici, přeci jen je to nebezpečné. Svým autem se nahoru k bazilice nedostanete, platí zde přísný zákaz! Za výšlap ale dostanete krásnou odměnu v podobě nádherné baziliky Nanebevzetí Panny Marie, můžete si projít 2 křížové cesty z toho jedna je překrásná Jurkovičova křízová cesta a nebo mrknout na rozhlednu. Občerstvit se můžete v restauraci a nebo malých stáncích/obchůdcích, které lemují schody k bazilice.
km: cca 3,5 - 4 km/jedna cesta
čas: cca 50 min nahoru, o cca 15 minut méně dolů

KELČSKÝ JAVORNÍK
Rozhledna na Kelčáku byla slavnostně otevřena roku 2015. Co vám budu povídat, od té doby se tam chystám, ale nějak jsem pořád nemohla vymyslet trasu. Až před pár týdny. Zvolili jsme tu nejlehčí trasu. No, upřímně :-D zas tak lehká není. Start byl na Tesáku (tur. chata) a potom po tur. značce (žlutá a pak kousek zelená) až k rozhledně. Připravte se na střídavé stoupání a klesání (a to doslova), ale ten pocit, když se před vámi objeví rozhledna za tu námahu stojí. Naproti rozhledně je posezení, malá budka s návštěvní knihou a razítkem. U rozhledny je umístěná kasička na dobrovolné příspěvky, což je dle mě super nápad a my samozřejmě nějakou tu korunu přispěli :-) Z rozhledny je nádherně vidět do okolí včetně Hostýnku. S rozhlednou jsem měla ale trošku problém. Ona je totiž průhledná (nevím jak to jinak napsat) - schody a plošiny jsou kovové a hlavně nevyplněné, takže jsem měla krapet závratě. Bylo mi docela nepříjemný koukat pod sebe a vidět si pod nohy x metrů dolů. Mám radši vyplněné schody i podlahy :-D
km: cca 4, 5 km/jedna cesta
čas: cca 1 - 2 hodiny/jedna cesta (záleží na fyz. zdatnosti, já to šla cca hoďku a 10 minut/jedna cesta)

povídání o rozhledně, mapka a budka s razítkem + návštěvní knihou

BRDO
Výšlap na rozhlednu na Brdě je z těchto čtyř tipů nejmíň náročný. Jedná se spíš o prochajdu, než výšlap. Sem tam je nějaký ten kopeček, ale není to nic náročného. Jediné větší stoupání je pod rozhlednou, ale jde o pár desítek metrů. Začátek trasy volíme vždy u Penzionu Bunč a potom po tur. značce až k rozhledně. Opět, lesem je možností jak se dostat k rozhledně spousta, ale já jsem spíš konzerva, takže jdu radši po značce. Ztráta v lese mi totiž nahání hrůzu :-D. Během sezóny není problém vyjít rozhlednu nahoru, akorát počítejte, že se za vstup platí. U rozhledny je malé občerstvení s výběrem malého sortimentu suvenýrů. Na mimo sezónu se rozhledna zavírá, resp. co vím je možné si klíč sehnat na Penzionu Bunč, ale nevím, zda je to pořád aktuální. My na Brdo chodíme po celý rok. Dokonce minulý rok jsme si tam udělali vánoční procházku v nízkém snížku.
km: cca 3 km/jedna cesta
délka: cca 1 hodina/ dolů cca 45 minut

na Brdo chodíme za každého počasí :-)

SALAŠ
Upřímně vám můžu říct, že o této rozhledně jsem se dozvěděla až v práci. Hodně turistů se na ni ptalo resp. jak se tam nejlépe dostat. Když jsem ji uviděla poprvé byla jsem hodně překvapená, že taková krasavice se nachází kousek ode mě a já ji ještě neviděla osobně. Teď vám můžu potvrdit, že rozhledna na Salaši je u mě číslo jedna v rozhlednách, neviděla jsem hezčí (opět má ale nevyplněné schody a plošiny, takže podobný problém jako na Kelčáku pro mě). Dvě zaklesnuté sedmičky k sobě vytváří unikátní stavbu. Cest jak se k ní dostat je spoustu. Pro ty, kterým stačí jít jen na rozhlednu doporučuji dojet přímo do městečka a pak je to cca 25 minut chůze. Čekejte docela velké a příkré stoupání do kopce. Pokud milujete přírodu a chcete si udělat malou túru, tak vám dám naši trasu, kterou jsme šli před pár dny: Lesní penzion Bunč (zaparkujte auto) --> pod rozhledu Brdo ---> Salaš ---> Salaš rozhledna ---> Lesní penzion Bunč. Celá tahle trasa má 16 km a jde se cca 5 hodin. Trasa není nějak extra náročná terénově, spíše kilometrově a časově. Skvělé je, že se jedná o okruh, takže tam a zpět nejdete stejnou cestou. Nás držel déšť asi o hoďku a občerstvení (u hřiště, myslím že to bylo U Vacků, moc doporučuju, seženete tady i razítko a turistkou známku/vizitku) hoďku, takže jsme túru zvládli za 6 hodin.
ze Salaše: cca 800 metrů (pokud jdete přímo od špičky kopce), cca 25 min do kopce
z Bunče: cca 16 km, cca 5 hodin (celá trasa tam i zpět)